Prynamsi, pavodle infarmacyi pres-słužby Nacyjanalnaha banka. Siońnia na aficyjnym sajcie hetaj ustanovy źjaviłasia paviedamleńnie, što za studzień-luty 2010 hoda ŭkłady nasielnictva ŭ biełaruskich bankach pavialičylisia na 1,17 tryljona biełaruskich rubloŭ i dasiahnuli pamieru amal 19,33 tryljona Br.

Paviedamlajecca taksama, što depazity ŭ nacyjanalnaj valucie za minułyja dva miesiacy ŭzraśli na 922,51 miljarda Br, abo na 11,5% i skłali bolš za 8,9 tryljona Br, a depazity ŭ zamiežnaj valucie pavialičylisia na $4,7 miljona, abo na 0,1%, i na 1 sakavika skłali kala $3,55 miljarda. Varta zaŭvažyć, što suadnosiny ŭkładaŭ u nacyjanalnaj valucie i ŭ zamiežnaj źmianiajucca. Za luty ŭkłady ŭ zamiežnaj valucie źmienšylisia na $28,8 miljona, a ŭkłady ŭ nacyjanalnaj valucie za minuły miesiac pavialičylisia bolš čym na 543 miljardaŭ.

Rost bankaŭskich depazitaŭ u Biełarusi možna patłumačyć tym, što, zhodna ź dziejučym zakanadaŭstvam, dachody fizičnych asob ad raźmiaščeńnia hrašovych srodkaŭ u bankaŭskich układach nie abkładajucca padatkami.

Asnoŭnymi napramkami hrašova-kredytnaj palityki NBRB na 2010 hod praduhledžvajecca pryrost depazitaŭ fizičnych asob u pamiery 5,6 – 7,2 tryljona Br. U suviazi z hetym možna adznačyć, što pakul bankaŭskaja sistema krainy spraŭlajecca z zapłanavanym rostam.

Клас
0
Панылы сорам
0
Ха-ха
0
Ого
0
Сумна
0
Абуральна
0

Chočaš padzialicca važnaj infarmacyjaj ananimna i kanfidencyjna?