«Možna vypraŭlać pamyłki ŭ movie, ale nielha vinavacić za ich najaŭnaść. Lepš choć jakaja (z pamyłkami) mova, čym biez pamyłak, ale nijakaja. Kali budziem ludziej vinavacić i saromić za pamyłki i rusizmy, to prosta pryjdziem da taho, što ludzi i namahacca razmaŭlać pierastanuć», — napisaŭ čytač Vital u adkaz na tłumačeńnie redaktara ŭ kamientach, čamu pamyłki ŭ NN sustrakajucca čaściej, čym na rasiejskamoŭnych sajtach.

Voś jano:

«Stan movy NN — heta adbitak stanu movy vakoł nas. Kali mała movy ŭ asiarodździ, ludzi jaje błytajuć. Voś jak tut [havorka była pra pamyłku ŭ adnym z artykułaŭ]: pamyłka idzie ŭ skazie, jaki my cytujem. I pamyłak u pieršakrynicach stolki, što ich usie niemahčyma zaŭvažyć. Kolkaść pamyłak źviazany z rostam kolkaści materyjałaŭ i paskareńniem ich publikacyi — heta važna dla čytačoŭ. A taksama z tym, što jakasnaj biełaruskaj pravierki arfahrafii niama. U nas proci rasiejskamoŭnych sajtaŭ dva handykapy: u ich mora krynic na rasiejskaj movie i jakasnaja pravierka arfahrafii pad lubyja prahramy j kampy. I — tak — aŭtary taksama prychodziać u hazietu z zusim słabym viedańniem movy.

A staŭleńnie da hetaj prablemy pavinna hruntavacca na dvuch pryncypach. 1) Treba ciarpliva i paśladoŭna pravić, palapšać, pakazvać, u tym liku nam, na pamyłki. 2) Nielha cyklicca na hetym. Užo sam fakt, što aŭtary pres-relizu napisali pa-biełarusku, varty i hodny, navat kali i zrabili pamyłku. Inačaj, kali cyklicca, buduć tolki zamknionyja koły samajedstva. Lubaja bieł. mova, navat z pamyłkami, vyjhryšnaja dla nacyi i kultury. Jak NN pačatku XX st. ci haziety 20-ch u Zachodniaj Biełarusi: tam było ŭsiakaha, u tym liku i ŭ moŭnym sensie, ale heta nie škodziła. Jość jašče i inšy prablemny momant: ucioki kadraŭ ź biełaruskich ŚMI ŭ zamiežnyja. A heta pytańnie ŭžo pryncypaŭ i žyćciovaha vybaru».

Клас
0
Панылы сорам
0
Ха-ха
0
Ого
0
Сумна
0
Абуральна
0

Chočaš padzialicca važnaj infarmacyjaj ananimna i kanfidencyjna?